Pojedeme-li dále z výjezdu z dálnice Mezolombardo, Mezzocorona, směrem na Val di Sole, dostáváme se do části Dolomit, která se nazývá Dolomity di Brenta, a v ní také najdeme velmi známé a oblíbené Val di Sole (Údolí slunce). Jak již z názvu vyplývá, tato lokalita je dle statistik obdařena slunečním svitem po více jak 300 dní v roce. Samotné údolí je již v italské části Dolomit a tomu také odpovídá naturel obyvatel, způsoby a zvyky. Branou do údolí je malé městečko Dimaro, v němž je umístěno několik hotelů a apartmánových komplexů, nicméně lyžařské svahy jsou vzdáleny dalších 20–30 km údolím. Celé údolí je propojeno zastávkami ski busu, ale jeho četnost i vzhledem k vzájemné vzdálenosti mezi středisky není taková jako v oblasti Dolomity superski. Ve Val di Sole najdete tři lyžařské oblasti.
Marilleva a Folgarida
První nejbližší při cestě z dálnice je oblast Marilleva a Folgarida. Tato dvě vzájemně propojená střediska nabízejí široké možnosti lyžování pro středně a méně pokročilé lyžaře. Jsou velmi oblíbená pro rodiny s dětmi a jsou to střediska, která vznikla na základě poptávky po turistickém ruchu. Marilleva se dělí na lokalitu Marilleva 900 (spodní) a Marilleva 1400 (horní). V obou lokalitách najdete pouze moderní novostavby hotelů a apartmánů, s parkováním nebo tenisovými kurty na střeše. Restaurace zde zcela podlehly trendu self service jídelen a tradiční italská gastronomie je reprezentována především menšími horskými boudami na lyžařských svazích. Středisko Folgarida je sestaveno z tisíců apartmánových vilek a domků lemujících sjezdovky. Za zmínku zde stojí určitě černá sjezdovka číslo 1, procházející lesem, často měnící tempo jízdy z poklidných pasáží do téměř strmých propadů. Z Folgaridy se lze jak na lyžích, tak zhruba po 10 minutách cesty autem dostat do střediska Madonna di Campiglio.
Madonna di Campiglio
Madonna di Campiglio je jedno ze středisek, kde „ukázat se“ je nutností pro určitou skupinu italských movitých příznivců lyžování. Madonna di Campiglio je plná honosných hotelů, soukromých vil, soukromých srubů, plná noblesních restaurací a nočních barů, které pokud vydržíte Vy, nikdy nezavírají. S Madonnou di Campiglio je také nerozlučně spojen jeden z vrcholů světového poháru v lyžování, noční závod ve slalomu mužů. Tento jediný z nočních závodů konaných v Itálii dokáže vyhnat ceny ubytování na dvojnásobek a je nedílně spojen s velkým nárůstem popularity tohoto střediska mezi lyžaři. Celá oblast Val di Sole je cenově poměrně přijatelná, to neplatí samozřejmě pro Madonnu di Campiglio, která si díky svému jménu může účtovat na cenách hotelu a služeb výrazně vyšší ceny, než je tomu třeba v sousední Folgaridě nebo Marillevě.
Samotné lyžování v Madonně di Campiglio stojí opravdu za to. Na své si přijdou jak lyžaři začátečníci, tak i lyžaři velmi sporadičtí, kterých tu potkáte poměrně hodně. Není výjimkou potkat na svahu dámy v kožiších, které si užívají dlouhého a mírného svahu vedoucího z vrcholu Passo Groste, kdy v převýšení zhruba 700 m můžete po modré sjezdovce ujet více jak 5 nebo 6 km. Pro náročné lyžaře je tady připravena černá závodní sjezdovka vedoucí k zadní části Madonny di Campiglio na Monte Spinale. Tato sjezdovka je určena pro skutečné experty a nabízí velmi časté změny ve sklonu a jednotlivých pasážích. Dokreslením této náročnosti budiž to, že při úpravě sjezdovky, která mimochodem probíhá pouze 2× týdně, se musejí rolby uvázat – zajišťovat za opěrné body tak, aby se při zvládání svahu nepřevrátily dopředu či dozadu.
Madonna di Campiglio díky svému statutu společenského centra nabízí také spostu jiných aktivit např. veřejný sportovní areál v samotném centru města se stopami pro běžkaře; a pro každého, kdo zde stráví dovolenou, je téměř povinností jít vyzkoušet večerní bruslení na místním otevřeném krasobruslařském stadionu.
Passo Tonale
Posledním a nejzápadnějším střediskem Val di Sole je Passo Tonale. Passo Tonale je umístěno ve výšce 1 800 m nad mořem a z obou stran k němu vede zhruba 15 až 20 km dlouhá dvouproudá silnice plná zatáček. Passo Tonale má dvě části, jižní ledovcovou (vrchol Chima Presena – téměř 3 500 m. n. m.) a severní, sestávající z několika vrcholů. Na ledovcové části Passo Tonale najdete pouze jednu kabinku vedoucí do mezistanice, poté je potřeba přestoupit na 2sedačkovou lanovku vedoucí na ledovcový lyžařský svah Presena. Lyžování na tomto ledovci v zimních měsících je závislé na aktuálním počasí, protože při výšce 3 500 m může teplota dosahovat i –25 až –30 °. Spodní polovina tohoto areálu, sjezdovka číslo 1, je nádhernou sjezdovkou vedoucí z 2 500 m. n. m. až k úpatí hory Cima Preseno. Přestože je tato sjezdovka označena jako černá, na své si zde přijdou i průměrní lyžaři, je dostatečně široká a bývá vždy naprosto perfektně upravena.
Severní část na Passo Tonale nabízí několik desítek kilometrů sjezdových tratí vedoucích po úbočí a údolích tohoto horského masivu. Jsou zde kromě červených velkou měrou zastoupeny i modré sjezdovky ve spodních částech, ty jsou velmi vstřícné pro lyžování dětí a najdete zde několik dětských fun parků. Přestože severní strana není ledovcem, je díky vysoké nadmořské výšce možné bez problému lyžovat až do začátku května.
Několik kilometrů jižněji od Passa Tonale se nachází středisko Ponte di Legno. Toto středisko je určitě vítaným doplněním lyžařských zážitků z Passo Tonale, během týdenního pobytu je škoda nevyužít možnost ho navštívit bez nutnosti dopravy. Obě střediska jsou vzájemně propojena, sjezdovkou do Ponte di Legno a kabinkou zpět.
V oblasti Val di Sole lze zakoupit skipas pokrývající všechna zmiňovaná střediska (Ponte di Legno, Tonale, Marilevu, Folgaridu a Madonnu di Campiglio), ale vzhledem k tomu, že přejezdy mezi jednotlivými středisky jsou spíše otázkou dopravy autem nebo autobusem, jeho výhodnost není taková jako v případě Dolomity superski. Navíc využití tohoto skipasu bývá limitováno např. na jeden den lyžování v Madonně, jeden den na Tonale apod.
